ആത്മാറാം പാണ്ഡുരംഗ്

വിക്കിപീഡിയ, ഒരു സ്വതന്ത്ര വിജ്ഞാനകോശം.
ആത്മാറാം പാണ്ഡുരംഗ്

പത്തൊൻപതാം നൂറ്റാണ്ടിൽ ജീവിച്ചിരുന്ന ഒരു സാമൂഹ്യപരിഷ്കർത്താവായിരുന്നു ആത്മാറാം പാണ്ഡുരംഗ് അഥവാ ആത്മാറാം പാണ്ഡുരംഗ് തുർഖദേകർ (1823 – 26 April 1898). തുർഖദ് എന്ന തൂലികാനാമത്തിൽ ഇംഗ്ലീഷ് പ്രസിദ്ധീകരണങ്ങളിൽ അദ്ദേഹം എഴുതിവന്നു[1]. പ്രാർത്ഥനാസമാജം സ്ഥാപിച്ച അദ്ദേഹം ബോംബെ നാച്ചുറൽ ഹിസ്റ്ററി സൊസൈറ്റി സ്ഥാപനത്തിൽ സഖാറാം അർജുൻ തുടങ്ങിയവരോടൊപ്പം പങ്കുവഹിച്ചു[2].

ജീവിതരേഖ[തിരുത്തുക]

പാണ്ഡുരംഗ് യശ്വന്ത്-യശോദഭായ് ദമ്പതികളുടെ മകനായി 1823-ൽ മഹാരാഷ്ട്രയിൽ ജനിച്ച ആത്മാറാം ഗ്രാന്റ് മെഡിക്കൽ കോളേജിൽ നിന്ന് വൈദ്യത്തിൽ ബിരുദം നേടി. ഭാഷാപണ്ഡിതനായിരുന്ന ദദോബ പാണ്ഡുരംഗിന്റെ സഹോദരനായിരുന്നു ആത്മാറാം. 1879-ൽ കുറഞ്ഞകാലം ബോംബെയുടെ ഷെരിഫ് ആയി പ്രവർത്തിച്ചു[3][4].

ഭീവണ്ഡിയിൽ വസൂരി വാക്സിൻ പ്രചാരണത്തിലൂടെ പ്രവർത്തനരംഗത്തിറങ്ങിയ അദ്ദേഹം 1868-ലെ പകർച്ചവ്യാധി നിയമത്തിന്റെ വകുപ്പുകൾക്ക് രൂപം നൽകുന്നതിൽ പങ്കുവഹിച്ചു. മഹാരാജ് അപകീർത്തികേസിൽ സാക്ഷിയായിരുന്ന[5] ആത്മാറാം ആശ്രമങ്ങളിൽ നടക്കുന്ന ലൈംഗികാഭാസങ്ങൾക്കെതിരെയും സമുദായത്തിലെ ശൈശവവിവാഹങ്ങൾക്കെതിരെയും[6][7] ശബ്ദമുയർത്തി.

പ്രാർത്ഥന സമാജം[തിരുത്തുക]

1867 മാർച്ച് 31-നാണ് ആത്മാറാമിന്റെ വീട്ടിൽ വെച്ച് പ്രാർത്ഥന സമാജം സ്ഥാപിക്കപ്പെടുന്നത്. ജാതിവ്യവസ്ഥയെ എതിർക്കുക, ശൈശവവിവാഹം നിർത്തലാക്കുക, വിധവാവിവാഹം പ്രോത്സാഹിപ്പിക്കുക എന്നിവയൊക്കെയായിരുന്നു പ്രാർത്ഥനാസമാജത്തിന്റെ സ്ഥാപകലക്ഷ്യങ്ങൾ. കേശവ് ചന്ദ്രസെന്നിനെ പോലുള്ളവരെ ഇത് സ്വാധീനിച്ചു[8][9].

അന്ത്യം[തിരുത്തുക]

ലോനാവാലയിലെ സന്ദർശനത്തെതുടർന്നുണ്ടായ ശ്വാസകോശരോഗത്തെ തുടർന്ന് 1898-ൽ ആത്മാറാം അന്തരിച്ചു[10]. പുരോഗമനേച്ഛുവായ ഒരു ഹിന്ദു പരിഷകർത്താവായി അദ്ദേഹം അനുസ്മരിക്കപ്പെടുന്നു[11][12].

രാധാഭായ് ആയിരുന്നു സഹധർമ്മിണി. രവീന്ദ്രനാഥ ടാഗോറിന്റെ സുഹൃത്തായിരുന്ന അന്നപൂർണ്ണ (അന[13][14]),മൊറേശ്വർ ആത്മാറാം[15], മനേക്[16][17], ധ്യാനേശ്വർ ആത്മാറാം[18] എന്നിവർ മക്കളായിരുന്നു.

അവലംബം[തിരുത്തുക]

  1. Report of Annual Meeting of Ramabai Association. 11 March, 1890. Ramabai Association. 1890.
  2. Millard W. S. (1932). "The founders of the Bombay Natural History Society". Journal of the Bombay Natural History Society. 35. No. 1 & 2: 196–197.{{cite journal}}: CS1 maint: numeric names: authors list (link)
  3. Ramanna, Mridula (2002). Western Medicine and Public Health in Colonial Bombay, 1845-1895. Orient Blackswan. p. 46.
  4. Directory Of Bombay City Province 1939. p. 86.
  5. Reuben, Rachel (2005). "The Indian Founders". Hornbill (April–June): 13–15.
  6. Gidumal, Dayaram (1889). The status of woman in India. Bombay: Fort Printing Press. pp. 245–251.
  7. "Bogus Science". The Hindoo Patriot. 12 September 1887. pp. 436–437.
  8. Sastri, Sivanath (1912). History of the Brahmo Samaj. Volume II. Calcutta: R. Chatterjee. p. 413.
  9. Sastri, Sivanath (1912). A history of the Brahmo Samaj. Vol. 2. Calcutta: R Chatterjee. pp. 412, 432.
  10. Pandya, Sunil (2018). Medical Education in Western India: Grant Medical College and Sir Jamsetjee Jejeebhoy's Hospital. Cambridge Scholars Publishing. p. 482.
  11. "Testamentary and intestate jurisdiction". The Bombay Chronicle: 5. 20 March 1923.
  12. "The Late Dr Atmaram Pandurang". The Bombay Gazette. 4 May 1898. p. 6.
  13. "Who Was 'Nalini', The Marathi Girl Rabindranath Tagore Once Fell in Love With". The Better India. Retrieved 9 May 2021.
  14. Kripalani, Krishna (1962). Rabindranath Tagore. A biography. London: Oxford University Press. pp. 75–77.
  15. "Latest Telegrams". The Express and Telegraph. 24 October 1867. p. 2.
  16. "Foreign Notes. India". The Englishwoman's Review of Social and Industrial Questions. 24: 72. 1893.
  17. Ramanna, Mridula (2012). Health Care in Bombay Presidency, 1896-1930. Primus Books. p. 139.
  18. Gupta, Uma Das, ed. (2010). Science and Modern India: An Institutional History, c.1784-1947: Project of History of Science, Philosophy and Culture in Indian Civilization, Volume XV, Part 4. Pearson Education India. p. 587.
"https://ml.wikipedia.org/w/index.php?title=ആത്മാറാം_പാണ്ഡുരംഗ്&oldid=3931488" എന്ന താളിൽനിന്ന് ശേഖരിച്ചത്