ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസ്

വിക്കിപീഡിയ, ഒരു സ്വതന്ത്ര വിജ്ഞാനകോശം.
(Christiana Figueres എന്ന താളിൽ നിന്നും തിരിച്ചുവിട്ടതു പ്രകാരം)
Christiana Figueres
Figueres in April 2018
Executive Secretary of the United Nations Framework Convention on Climate Change
ഓഫീസിൽ
1 July 2010 – 18 July 2016
Secretary-
General
Ban Ki-moon
മുൻഗാമിYvo de Boer
പിൻഗാമിPatricia Espinosa
വ്യക്തിഗത വിവരങ്ങൾ
ജനനം
Karen Christiana Figueres Olsen

(1956-08-07) 7 ഓഗസ്റ്റ് 1956  (67 വയസ്സ്)
San José, Costa Rica
കുട്ടികൾNaima
Yihana
അൽമ മേറ്റർSwarthmore College
London School of Economics
വെബ്‌വിലാസംOfficial website
External videos
Christiana Figueres: The case for stubborn optimism on climate, TED Talks, 2020
Christiana Figueres: What I Really Care About, GOOD Magazine, 2020
Former UN climate chief Christiana Figueres says Australia needs to ditch coal, Matter Of Fact With Stan Grant, ABC News, 2018

ദേശീയ, അന്തർദേശീയ, ബഹുമുഖ നയ ചർച്ചകൾക്ക് നേതൃത്വം നൽകിയ ഒരു കോസ്റ്റാറിക്കൻ നയതന്ത്രജ്ഞയാണ് കാരെൻ ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസ് ഓൾസെൻ (ജനനം 7 ഓഗസ്റ്റ് 1956). 2010 ജൂലൈയിൽ, [1][2] കോപ്പൻഹേഗനിൽ പരാജയപ്പെട്ട COP15-ന് ആറുമാസത്തിനുശേഷം, കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെക്കുറിച്ചുള്ള യുഎൻ ഫ്രെയിംവർക്ക് കൺവെൻഷന്റെ (UNFCCC) എക്സിക്യൂട്ടീവ് സെക്രട്ടറിയായി അവർ നിയമിതയായി. അടുത്ത ആറ് വർഷത്തിനിടയിൽ, ആഗോള കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന ചർച്ചാ പ്രക്രിയ പുനർനിർമ്മിക്കാൻ അവർ പ്രവർത്തിച്ചു.[3] ഇത് 2015 ലെ പാരീസ് ഉടമ്പടിയിലേക്ക് നയിച്ചു.[4] ഇത് ഒരു ചരിത്ര നേട്ടമായി പരക്കെ അംഗീകരിക്കപ്പെട്ടു.[5]

കാലങ്ങളായി കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനം, സുസ്ഥിര വികസനം, ഊർജം, ഭൂവിനിയോഗം, സാങ്കേതികവും സാമ്പത്തികവുമായ സഹകരണം എന്നീ മേഖലകളിൽ ഫിഗറസ് പ്രവർത്തിച്ചിട്ടുണ്ട്. 2016-ൽ, അവർ യുണൈറ്റഡ് നേഷൻസ് സെക്രട്ടറി ജനറലിലേക്കുള്ള കോസ്റ്റാറിക്കൻ സ്ഥാനാർത്ഥിയായിരുന്നു[6] കൂടാതെ ആദ്യകാല മുൻനിരക്കാരിയായിരുന്നു. എന്നാൽ വേണ്ടത്ര പിന്തുണ ലഭിക്കാത്തതിനെത്തുടർന്ന് അവർ പിന്മാറാൻ തീരുമാനിച്ചു.[7] അവൾ ഗ്ലോബൽ ഒപ്റ്റിമിസം ഗ്രൂപ്പിന്റെ[8] സ്ഥാപകയും ടോം റിവെറ്റ്-കാർനാക്കിനൊപ്പം രചിച്ച ദി ഫ്യൂച്ചർ വീ ചോസ്: സർവൈവിംഗ് ദി ക്ലൈമറ്റ് ക്രൈസിസ് (2020) എന്നതിന്റെ രചയിതാവുമാണ്.

ആദ്യകാല ജീവിതം[തിരുത്തുക]

കോസ്റ്റാറിക്കയിലെ സാൻ ജോസിലാണ് ഫിഗറസ് ജനിച്ചത്. അവരുടെ പിതാവ്, ജോസ് ഫിഗറസ് ഫെറർ, മൂന്ന് തവണ കോസ്റ്റാറിക്കയുടെ[9] പ്രസിഡന്റായിരുന്നു. ഫിഗറസിന്റെ അമ്മ, കാരെൻ ഓൾസെൻ ബെക്ക്, 1982-ൽ ഇസ്രായേലിലെ കോസ്റ്റാറിക്കൻ അംബാസഡറായി സേവനമനുഷ്ഠിച്ചു. 1990 മുതൽ 1994 വരെ നിയമസഭാംഗമായിരുന്നു. ദമ്പതികൾക്ക് നാല് കുട്ടികളുണ്ടായിരുന്നു. ഫിഗറസിന്റെ മൂത്ത സഹോദരൻ ജോസ് ഫിഗറസ് ഓൾസെൻ, കോസ്റ്റാറിക്കയുടെ പ്രസിഡന്റും (1994–1998) ആയിരുന്നു.[10]

ലാ ലുച്ചയിൽ വളർന്ന ഫിഗറസ് പ്രാദേശിക സിസിലിയ ഒർലിച്ച് ഗ്രാമർ സ്കൂളിൽ ചേർന്നു. അവൾ തലസ്ഥാനത്തെ ജർമ്മൻ ഹംബോൾട്ട് ഷൂളിലേക്ക് മാറി. പിന്നീട് ലിങ്കൺ ഹൈസ്കൂളിൽ നിന്ന് ബിരുദം നേടി. പെൻസിൽവാനിയയിലെ സ്വാർത്ത്‌മോർ കോളേജിൽ ചേരുന്നതിന് മുമ്പ് ഒരു വർഷത്തെ എ ലെവൽ പഠനത്തിനായി അവൾ ഇംഗ്ലണ്ടിലേക്ക് പോയി. 1979-ൽ ബിരുദം നേടി.[11]നരവംശശാസ്ത്രത്തിലെ പഠനത്തിന്റെ ഭാഗമായി, കോസ്റ്റാറിക്കയിലെ തെക്കുകിഴക്കൻ പീഠഭൂമിയിലെ ഒരു വിദൂര തദ്ദേശീയ ഗ്രാമമായ തലമാൻകയിലെ ബ്രിബ്രിയിൽ ഒരു വർഷത്തോളം അവർ താമസിച്ചു.[12] തുടർന്ന് അവർ സോഷ്യൽ നരവംശശാസ്ത്രത്തിൽ ബിരുദാനന്തര ബിരുദത്തിനായി ലണ്ടൻ സ്കൂൾ ഓഫ് ഇക്കണോമിക്സിൽ പോയി 1981-ൽ ബിരുദം നേടി. 1988 മാർച്ചിൽ ഫിഗറസിന്റെ മകൾ നൈമയും 1989 ഡിസംബറിൽ മകൾ യിഹാനയും ജനിച്ചു.[13][14]

ഔദ്യോഗിക ജീവിതത്തിന്റെ ആദ്യകാലം[തിരുത്തുക]

1982 മുതൽ 1985 വരെ പശ്ചിമ ജർമ്മനിയിലെ ബോണിലുള്ള കോസ്റ്റാറിക്ക എംബസിയിൽ മന്ത്രി കൗൺസിലറായി ഫിഗറസ് തന്റെ പൊതുസേവന ജീവിതം ആരംഭിച്ചു.[15]

1987-ൽ കോസ്റ്റാറിക്കയിലേക്ക് മടങ്ങിയ ഫിഗറസ്, ആസൂത്രണ മന്ത്രാലയത്തിലെ ഇന്റർനാഷണൽ കോ-ഓപ്പറേഷൻ ഡയറക്ടറായി തിരഞ്ഞെടുക്കപ്പെട്ടു.[16] അവിടെ അവർ എട്ട് യൂറോപ്യൻ രാജ്യങ്ങളുമായി സമഗ്രമായ സാമ്പത്തിക, സാങ്കേതിക സഹകരണ പരിപാടികളുടെ ചർച്ചകൾ രൂപകൽപ്പന ചെയ്യുകയും നയിക്കുകയും ചെയ്തു. കൂടാതെ എല്ലാ ദേശീയ സാങ്കേതിക, സാമ്പത്തിക സഹായ അഭ്യർത്ഥനകളുടെയും വിലയിരുത്തലിന് മേൽനോട്ടം വഹിച്ചു. 1988 നും 1990 നും ഇടയിൽ അവർ കൃഷി മന്ത്രിയുടെ ചീഫ് ഓഫ് സ്റ്റാഫ് ആയി സേവനമനുഷ്ഠിച്ചിട്ടുണ്ട്.[17]പരിശീലനം, ക്രെഡിറ്റ്, മാർക്കറ്റിംഗ് എന്നിവ ഉൾപ്പെടുന്ന 22 ദേശീയ പരിപാടികളുടെ നിർവ്വഹണത്തിന് അവർ മേൽനോട്ടം വഹിച്ചു.[18]

1989-ൽ ഫിഗറസ് തന്റെ ഭർത്താവിനൊപ്പം വാഷിംഗ്ടൺ ഡിസിയിലേക്ക് താമസം മാറ്റി. വർഷങ്ങളോളം അവരുടെ രണ്ട് പെൺമക്കളുടെ വളർത്തലിനായി സ്വയം സമർപ്പിച്ചു. 1994-ൽ ഫിഗറസ് വീണ്ടും പ്രൊഫഷണൽ ജീവിതത്തിലേക്ക് പ്രവേശിക്കുകയും അമേരിക്കയിലെ റിന്യൂവബിൾ എനർജി ഇൻ ദി അമേരിക്കസ് (REIA) സംരംഭത്തിന്റെ ഡയറക്ടറായി മാറുകയും ചെയ്തു. ഇന്ന് ഓർഗനൈസേഷൻ ഓഫ് അമേരിക്കൻ സ്റ്റേറ്റ്സിൽ (OAS) പ്രവർത്തിക്കുന്നു.[19]

കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന കൺവെൻഷനിൽ ലാറ്റിനമേരിക്കൻ രാജ്യങ്ങളുടെ പങ്കാളിത്തം പ്രോത്സാഹിപ്പിക്കുന്നതിനായി സമർപ്പിച്ചിരിക്കുന്ന ലാഭേച്ഛയില്ലാതെ പ്രവർത്തിക്കുന്ന ഒരു സ്ഥാപനമായ അമേരിക്കയിലെ സുസ്ഥിര വികസന കേന്ദ്രത്തിന്റെ എക്‌സിക്യൂട്ടീവ് ഡയറക്ടറായി 1995-ൽ ഫിഗറസ് നിയമിതയായി.[20][16]എട്ട് വർഷത്തോളം അവിടെ സംവിധായികയായി പ്രവർത്തിച്ചു.[21]

ഇന്റർനാഷണൽ നെഗോഷിയേറ്റർ[തിരുത്തുക]

കോസ്റ്റാറിക്ക ഗവൺമെന്റിനെ പ്രതിനിധീകരിച്ച്, ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസ് 1995-2010 ലെ കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെക്കുറിച്ചുള്ള ഐക്യരാഷ്ട്ര കൺവെൻഷന്റെ ഒരു നെഗോഷ്യേറ്ററായിരുന്നു.[17][22] 1997-ൽ, വികസ്വര രാജ്യങ്ങളുടെ പിന്തുണയും ക്യോട്ടോ പ്രോട്ടോക്കോളിന്റെയും ക്ലീൻ ഡെവലപ്‌മെന്റ് മെക്കാനിസത്തിന്റെയും (സിഡിഎം) അംഗീകാരവും നേടിയെടുക്കുന്നതിനുള്ള നിർണായക അന്താരാഷ്ട്ര തന്ത്രം അവർ നൽകി. 2007 മുതൽ 2009 വരെ ലാറ്റിനമേരിക്കയെയും കരീബിയനെയും പ്രതിനിധീകരിച്ച് കാലാവസ്ഥാ കൺവെൻഷന്റെ ബ്യൂറോയുടെ[23] വൈസ് പ്രസിഡന്റായിരുന്നു. വർഷങ്ങളായി അവർ വിവിധ അന്താരാഷ്ട്ര ചർച്ചകൾക്ക് നേതൃത്വം നൽകി:[24]

  • സിഡിഎം എക്സിക്യൂട്ടീവ് ബോർഡിലേക്കുള്ള മാർഗ്ഗനിർദ്ദേശത്തെക്കുറിച്ചുള്ള കോൺടാക്റ്റ് ഗ്രൂപ്പിന്റെ കോ-ചെയർ: നെയ്റോബി, ഡിസംബർ 2006;[25]പോസ്നാൻ, ഡിസംബർ 2008; കോപ്പൻഹേഗൻ, ഡിസംബർ 2009.[26]
  • 2012-ന് ശേഷമുള്ള ഭരണത്തിനായുള്ള ഫ്ലെക്സിബിലിറ്റി മെക്കാനിസങ്ങളെക്കുറിച്ചുള്ള കോൺടാക്റ്റ് ഗ്രൂപ്പിന്റെ കോ-ചെയർ, 2008 ജൂണിൽ ബോൺ,[27] അക്ര, ഘാന[28] 2008 ഓഗസ്റ്റിൽ, പോസ്നാൻ 2008 ഡിസംബറിൽ.[26]
  • ബാലി, ഇന്തോനേഷ്യ, ഡിസംബർ 2007, എല്ലാ രാജ്യങ്ങളുടെയും ദീർഘകാല സഹകരണ പ്രവർത്തനത്തിനായി ബാലി ആക്ഷൻ പ്ലാൻ ചർച്ച ചെയ്ത ഫ്രണ്ട്സ് ഓഫ് ദി ചെയർ ഗ്രൂപ്പിലെ അംഗം.[29]

പ്രോഗ്രാമാറ്റിക് ക്ലീൻ ഡെവലപ്മെന്റ് മെക്കാനിസം[തിരുത്തുക]

2002-ൽ ഫിഗറസ് ഒരു "സെക്ടറൽ CDM" നിർദ്ദേശിച്ചു. അതിന് കീഴിൽ വികസ്വര രാജ്യങ്ങളെ പ്രാദേശിക അല്ലെങ്കിൽ മേഖലാ പദ്ധതികൾ വികസിപ്പിക്കുന്നതിന് പ്രോത്സാഹിപ്പിക്കും, അത് നിർദ്ദിഷ്ട സുസ്ഥിര വികസന നയങ്ങളുടെ ഫലമായിരിക്കാം. 2005-ൽ അവർ "പ്രോഗ്രമാറ്റിക് CDM" നിർദ്ദേശിച്ച് ഒരു പഠനം പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു. അതിലൂടെ ഉദ്വമനം കുറയ്ക്കുന്നത് ഒരു സൈറ്റിലൂടെയല്ല, മറിച്ച് ഒരു സർക്കാർ നടപടിയുടെയോ സന്നദ്ധ പരിപാടിയുടെയോ ഫലമായി കാലാകാലങ്ങളിൽ നടപ്പിലാക്കുന്ന ഒന്നിലധികം പ്രവർത്തനങ്ങളിലൂടെയാണ്.[30][31][32]

2005 ഡിസംബറിൽ ഫിഗറസ് ഈ ആശയം മോൺട്രിയലിലെ COP11-ലേക്ക് കൊണ്ടുപോയി.[30][33] ഗ്രൂപ്പിന്റെ 77-ന്റെയും ചൈനയുടെയും പേരിൽ അതിനുള്ള പിന്തുണ നേടി. വ്യാവസായിക രാജ്യങ്ങളിലെ വിവിധ ഗ്രൂപ്പുകളുമായി ഈ ആശയം ചർച്ച ചെയ്യുന്നതിൽ അവർ നേതൃത്വം നൽകി. ഒടുവിൽ സിഡിഎമ്മിൽ "പ്രവർത്തന പരിപാടികൾ" അനുവദിക്കുന്നതിനുള്ള ഒരു കോൺഫറൻസ് ഓഫ് പാർട്ടിസ് (COP) തീരുമാനത്തിലെത്തി.[34][35] രണ്ട് വർഷത്തിന് ശേഷം, സിഡിഎം എക്സിക്യൂട്ടീവ് ബോർഡ് അംഗമെന്ന നിലയിൽ, സിഡിഎമ്മിൽ "പ്രോഗ്രാം ഓഫ് ആക്ടിവിറ്റികൾ" സമർപ്പിക്കുന്നതിനുള്ള നിയമങ്ങളിലും നടപടിക്രമങ്ങളിലും അവർ സമവായം നേടി.[36][37][38]

സ്വകാര്യ മേഖലയിൽ[തിരുത്തുക]

2008-ലും 2009-ലും കാലാവസ്ഥാ സൗഹൃദ ലക്ഷ്യങ്ങളുമായി യോജിച്ച് നിൽക്കുന്ന സ്വകാര്യ മേഖലാ കമ്പനികളുമായി ഫിഗറസ് സഹകരിച്ചു. സിഡിഎം നിക്ഷേപങ്ങളിൽ ശ്രദ്ധ കേന്ദ്രീകരിക്കുന്ന കാർബൺ ഫിനാൻസ് കമ്പനിയായ സി-ക്വസ്റ്റ് ക്യാപിറ്റലിന്റെ സീനിയർ അഡ്വൈസറായി ഫിഗറസ് സേവനമനുഷ്ഠിച്ചു.[39] അർജന്റീന, ബ്രസീൽ, ചിലി, കൊളംബിയ, പെറു എന്നിവിടങ്ങളിൽ പ്രവർത്തിക്കുന്ന ലാറ്റിനമേരിക്കയിലെ ഏറ്റവും വലിയ സ്വകാര്യ യൂട്ടിലിറ്റിയായ ENDESA ലാറ്റിനോഅമേരിക്കയുടെ പ്രധാന കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന ഉപദേശകയായിരുന്നു അവർ. കാർബൺ അസറ്റുകൾക്ക് ക്രെഡിറ്റ് റേറ്റിംഗ് വൈദഗ്ദ്ധ്യം പ്രയോഗിക്കുന്ന ആദ്യ സ്ഥാപനമായ കാർബൺ റേറ്റിംഗ് ഏജൻസിയുടെ റേറ്റിംഗ് കമ്മിറ്റിയുടെ വൈസ് ചെയർമാനായിരുന്നു അവർ.[40]

അധിക പ്രവർത്തനങ്ങൾ[തിരുത്തുക]

  • 2008-2009 കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെക്കുറിച്ചുള്ള യുഎൻ ഫ്രെയിംവർക്ക് കൺവെൻഷൻ ബ്യൂറോയുടെ വൈസ് പ്രസിഡന്റ്.[24]
  • വിൻറോക്ക് ഇന്റർനാഷണൽ ബോർഡ് ഓഫ് ഡയറക്ടർമാരും ട്രസ്റ്റിയും. 2005-ഇന്ന് വരെ. 2007-ലെ ഭരണസമിതിയുടെ ചെയർ, എക്‌സിക്യൂട്ടീവ് കമ്മിറ്റി അംഗം?[41]
  • 2001-ലെ കിംഗ് ബോൾഡ്‌വിൻ അവാർഡ് ലഭിച്ച 15 മില്യൺ ഡോളർ എൻഡോവ്‌മെന്റുള്ള കോസ്റ്റാറിക്കൻ ഓർഗനൈസേഷനായ ഫണ്ടാസിയോൺ പാരാ എൽ ഡിസാറോല്ലോ ഡി ലാ കോർഡില്ലേര വോൾക്കാനിക്ക സെൻട്രൽസ് [es] (FUNDECOR),[42] ബോർഡ് ഓഫ് ട്രസ്റ്റീസ്. 1999–ഇന്നുവരെ
  • ബോർഡ് ഓഫ് ഡയറക്‌ടേഴ്‌സ്, ഇന്റർനാഷണൽ ഇൻസ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് ഫോർ എനർജി കൺസർവേഷൻ, 2006–2008

കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെക്കുറിച്ചുള്ള യുണൈറ്റഡ് നേഷൻസ് ഫ്രെയിംവർക്ക് കൺവെൻഷൻ[തിരുത്തുക]

കോപ്പൻഹേഗനിൽ നടന്ന COP15 കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന കോൺഫറൻസിൽ പരാജയപ്പെട്ടതിനെ തുടർന്ന്,[43][20] യുഎൻ സെക്രട്ടറി ജനറൽ ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസിനെ കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെക്കുറിച്ചുള്ള ഐക്യരാഷ്ട്രസഭയുടെ ചട്ടക്കൂട് കൺവെൻഷന്റെ പുതിയ എക്സിക്യൂട്ടീവ് സെക്രട്ടറിയായി നിയമിച്ചു. 2010 ജൂലൈയിൽ അവരുടെ ആദ്യ കാലാവധി ആരംഭിച്ചു.ref name="un.org"/> ഈ വേഷം ആരംഭിക്കുമ്പോൾ, തന്ത്രത്തിലെ ഒരു മാറ്റത്തിനായി അവർ വാദിച്ചു: 'എല്ലാം അല്ലെങ്കിൽ ഒന്നിനും' വേണ്ടി പോകുന്നില്ല, പകരം ചെറിയ ചുവടുകളിൽ മുന്നേറാൻ ശ്രമിച്ചു.[20]

എക്‌സിക്യുട്ടീവ് സെക്രട്ടറിയായിരുന്ന കാലത്ത്, യുഎൻ കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന സെക്രട്ടേറിയറ്റിന്റെ തുടർച്ചയായ ആറ് വാർഷിക ആഗോള ചർച്ചകൾ നടത്തുന്നതിന് അവർ നേതൃത്വം നൽകി. ഇത് 2015 ഡിസംബറിലെ ചരിത്രപരമായ പാരീസ് ഉടമ്പടിയിൽ കലാശിച്ചു.[44][45] അവരുടെ ഇടപഴകലും വർഷാവർഷം കറങ്ങുന്ന പ്രസിഡൻസികളുമായുള്ള (മെക്സിക്കോ,[46],ദക്ഷിണാഫ്രിക്ക,[47] ഖത്തർ,[48] പോളണ്ട്,[49] പെറു[50], ഫ്രാൻസ്[51]) എന്നിവയുമായുള്ള അടുത്ത സഹകരണവും ആവശ്യമായ ചട്ടക്കൂടും തുടർച്ചയും അനുവദിച്ചു. അത് എല്ലാ വാർഷിക ചർച്ചകൾക്കും പൊതു ഉദ്ദേശ്യത്തിന്റെ ദൃഢമായ അടിത്തറ നിർമ്മിക്കാൻ അനുവദിക്കുന്നു.

കാൻകൺ കോൺഫറൻസിൽ ബാൻ കി മൂണിനൊപ്പം ഫിഗേഴ്സ്

പട്രീഷ്യ എസ്പിനോസയുടെ (മെക്സിക്കോ) COP16[[52] യുടെ അദ്ധ്യക്ഷതയിൽ 2010-ൽ കോപ്പൻഹേഗനിൽ നടന്ന മുൻ കോൺഫറൻസിൽ നിന്ന് സമൂലമായ വ്യതിചലനം രേഖപ്പെടുത്തി. ഗ്രീൻ ക്ലൈമറ്റ് ഫണ്ട്, യുഎൻഎഫ്സിസിസി, ടെക്നോളജി മെക്കാനിസം,[53] Cancun അഡാപ്റ്റേഷൻ ചട്ടക്കൂട് എന്നിവയുൾപ്പെടെ വികസ്വര രാജ്യങ്ങളെ സഹായിക്കുന്നതിന് സമഗ്രമായ ഒരു പാക്കേജ് അടിസ്ഥാന സൗകര്യങ്ങൾ വിതരണം ചെയ്തു. [54][55]

2011 ഡിസംബറിൽ ഡർബനിൽ നടന്ന COP17-ൽ,[56] 2020-ന് ശേഷമുള്ള കാലയളവിലേക്ക് 2015-ഓടെ ഒരു പുതിയ സാർവത്രിക കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന ഉടമ്പടി രൂപപ്പെടുത്താൻ സർക്കാരുകൾ ആദ്യമായി പ്രതിജ്ഞാബദ്ധരായി.[57] യൂറോപ്യൻ യൂണിയന്റെ ഉന്നത കാലാവസ്ഥാ ഉദ്യോഗസ്ഥനായ കോണി ഹെഡെഗാർഡ് ചർച്ചകളുടെ ഗതി മാറ്റുന്നതിൽ നിർണായക പങ്ക് വഹിച്ചു.[58]

2012 നവംബറിൽ COP18 ദോഹയിൽ ആ ആഗോള നിയമ ചട്ടക്കൂടിനുള്ള പ്രവർത്തനങ്ങൾ ആരംഭിച്ചു.[59] അതേ സമയം തന്നെ ക്യോട്ടോ പ്രോട്ടോക്കോളിന്റെ രണ്ടാം പ്രതിബദ്ധത കാലയളവ് ദോഹ ഭേദഗതിക്ക് കീഴിൽ അംഗീകരിച്ചു.[60] 2013-ൽ വാർസയിൽ നടന്ന COP19-ൽ [61]ഗവൺമെന്റുകൾ ആഗോള ചട്ടക്കൂടിന് വേണ്ടി പ്രവർത്തിക്കുന്നത് തുടർന്നു. എന്നാൽ വനനശീകരണം, ഫോറസ്റ്റ് ഡിഗ്രേഡേഷൻ എന്നിവയിൽ നിന്നുള്ള ഉദ്‌വമനം കുറയ്ക്കുന്നതിനുള്ള ഒരു റൂൾബുക്കും ദീർഘകാല കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന ആഘാതങ്ങൾ മൂലമുണ്ടാകുന്ന നഷ്ടവും നാശവും പരിഹരിക്കുന്നതിനുള്ള ഒരു സംവിധാനവും സ്വീകരിച്ചു. 2014-ന്റെ അവസാനത്തിൽ COP20 നായി ലിമയിൽ ഒത്തുകൂടുന്നത്,[62] വരാനിരിക്കുന്ന കരാറിന്റെ പ്രധാന ഘടകങ്ങൾ ഗവൺമെന്റുകൾ നിർവചിക്കുകയും 2015 ലെ ചർച്ചയ്ക്ക് മുമ്പ് ദേശീയ സംഭാവനകൾ സമർപ്പിക്കുന്നതിനുള്ള അടിസ്ഥാന നിയമങ്ങൾ അംഗീകരിക്കുകയും ചെയ്തു.[58]

പാരീസ് കരാർ[തിരുത്തുക]

പാരീസ് ഉടമ്പടി അംഗീകരിക്കൽ

2015 ഡിസംബറിൽ പാരീസിൽ നടന്ന COP21 ഒരു ചരിത്ര നേട്ടമായി പരക്കെ അംഗീകരിക്കപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു.[63] ഐക്യരാഷ്ട്രസഭയുടെ സെക്രട്ടറി ജനറലും ഫ്രാൻസിലെ പ്രസിഡന്റുമായ ഹോളണ്ടിന്റെ നേതൃത്വത്തിൽ, ഒരു ദിവസം രാഷ്ട്രത്തലവൻ ഒത്തുചേരുന്നതിന്റെ മുൻകാല റെക്കോർഡുകൾ മറികടന്ന്, 155 രാഷ്ട്രത്തലവന്മാർ ഒത്തുചേർന്ന്, അതിമോഹവും ഫലപ്രദവുമായ ഒരു കരാറിന് പിന്തുണ നൽകുന്നതിന് ശക്തമായ രാഷ്ട്രീയ സൂചന നൽകി. [64] ലോറന്റ് ഫാബിയസിന്റെ അധ്യക്ഷതയിൽ അവസാന ദിവസം, കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാന കൺവെൻഷന്റെ കക്ഷികളായ 195 ഗവൺമെന്റുകൾ കുറഞ്ഞ കാർബണിലേക്കും ഉയർന്ന പ്രതിരോധശേഷിയിലേക്കും ആഗോള സമ്പദ്‌വ്യവസ്ഥയെ ബോധപൂർവമായ പരിവർത്തനം ത്വരിതപ്പെടുത്തുക എന്ന ലക്ഷ്യത്തോടെ പാരീസ് ഉടമ്പടി ഏകകണ്ഠമായി അംഗീകരിച്ചു. .[65] ഉടമ്പടി ആരംഭിക്കുന്നതിന് മുമ്പ് പ്രധാന ചർച്ചാ തടസ്സങ്ങൾ പരിഹരിച്ചതായി ഫിഗറസും ഫ്രഞ്ച് ആതിഥേയരും ഉറപ്പാക്കിയിരുന്നു.[58]

ഇൻഷുറൻസ് കമ്പനികൾ,[66] സയൻസ് കമ്മ്യൂണിറ്റി,[67] വിശ്വാസ ഗ്രൂപ്പുകൾ,[68] യുവജന-വനിതാ ഗ്രൂപ്പുകൾ,[69] മറ്റ് സമൂഹത്തിലെ മറ്റ് അംഗങ്ങൾ,[70] പ്രോത്സാഹജനകമായി ഇടപഴകുന്നതിലൂടെ ഗവൺമെന്റുകൾക്കപ്പുറമുള്ള പ്രധാന പങ്കാളികളെ സമീപിക്കാൻ ഫിഗറസ് തന്റെ കാലാവധിയുടെ ഭൂരിഭാഗവും ചെലവഴിച്ചു. കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെ അഭിമുഖീകരിക്കാനുള്ള ആഗോള ശ്രമങ്ങളിൽ അവർ പങ്കാളികളാകണം. 2013-ൽ അവർ വേൾഡ് കൽക്കരി അസോസിയേഷനെ അഭിസംബോധന ചെയ്തു. കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനവുമായി പൊരുത്തപ്പെടുന്നതിൽ കൽക്കരി വ്യവസായം അപകടസാധ്യതകൾ അഭിമുഖീകരിക്കുന്നു. എന്നാൽ ആഗോള പരിഹാരത്തിന്റെ ഭാഗമാകാൻ അവരെ ക്ഷണിച്ചു.[71]

2016 ജൂലൈ 6-ന് UNFCCC എക്‌സിക്യൂട്ടീവ് സെക്രട്ടറിയായി ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസ് തന്റെ രണ്ടാം ടേം പൂർത്തിയാക്കി.[72]

UNFCCC-ന് ശേഷമുള്ള കരിയർ[തിരുത്തുക]

മിഷൻ 2020-നുള്ള സ്റ്റോക്ക്ഹോം റെസിലിയൻസ് സെന്ററിലെ ക്രിസ്റ്റ്യാന ഫിഗറസ്

എക്‌സിക്യൂട്ടീവ് സെക്രട്ടറിയായ ശേഷം, ഫിഗറസ് മിഷൻ 2020[73] ന്റെ കൺവീനറായി പ്രവർത്തിക്കുകയും ദി ലാൻസെറ്റ് കൗണ്ട്‌ഡൗൺ: ട്രാക്കിംഗ് പ്രോഗ്രസ് ഓൺ ഹെൽത്ത് ആന്റ് ക്ലൈമറ്റ് ചേഞ്ചിന്റെ അഡ്വൈസറി ബോർഡിന്റെ ചെയർമാനായും പ്രവർത്തിക്കുകയും ചെയ്തു.[74][75]അവർ ഗ്ലോബൽ ഒപ്റ്റിമിസം ഗ്രൂപ്പിന്റെ സ്ഥാപകയാണ്.[8] മറ്റ് പ്രവർത്തനങ്ങളിൽ ഇവ ഉൾപ്പെടുന്നു:

  • ഇംപോസിബിൾ ഫുഡ്സ്, ഡയറക്ടർ ബോർഡ് അംഗം (2021 മുതൽ)[76][77][78]
  • അസിയോണ, ഡയറക്ടർ ബോർഡ് അംഗം (2017 മുതൽ)[79]
  • എനി, ഉപദേശക സമിതി അംഗം (2017 മുതൽ)[80]
  • ഫോർമുല ഇ, ഗ്ലോബൽ അഡ്വൈസറി ബോർഡിന്റെ കോ-ചെയർ (2017 മുതൽ)[81]
  • ഇന്റർനാഷണൽ ഒളിമ്പിക് കമ്മിറ്റി (IOC), സുസ്ഥിരതയും പാരമ്പര്യവും കമ്മീഷൻ അംഗം[82]
  • വേൾഡ് റിസോഴ്സസ് ഇൻസ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് (WRI), ഡയറക്ടർ ബോർഡ് അംഗം[83]
  • ഇന്റർ-അമേരിക്കൻ ഡയലോഗ്, അംഗം (1995 മുതൽ)[84]

ഐക്യരാഷ്ട്രസഭയുടെ സെക്രട്ടറി ജനറൽ സ്ഥാനാർത്ഥിത്വം[തിരുത്തുക]

2016 ജൂലൈ 7-ന്, ക്രിസ്റ്റീന ഫിഗറസ്, യുഎൻ സെക്രട്ടറി ജനറലിനുള്ള ഔദ്യോഗിക കോസ്റ്റാറിക്കൻ സ്ഥാനാർത്ഥിയായി.[6] അവർ ആദ്യകാല മുൻനിരക്കാരിയായിരുന്നു. എന്നാൽ മൂന്നാമത്തെയും നാലാമത്തെയും റൗണ്ട് വോട്ടിംഗിൽ വേണ്ടത്ര പിന്തുണ ലഭിക്കാത്തതിനെ തുടർന്ന് സെപ്റ്റംബറിൽ അവർ പിന്മാറാൻ തീരുമാനിച്ചു.[7]

അൽ ജസീറ നടത്തിയ യുഎൻ സെക്രട്ടറി ജനറൽ ഡിബേറ്റിനിടെ, കോളറ ബാധിച്ചവർ ക്ഷമാപണം അർഹിക്കുന്നതായി ആരൊക്കെ കരുതുന്നുവെന്ന് സ്ഥാനാർത്ഥികളോട് ചോദിച്ചപ്പോൾ ക്രിസ്റ്റീന ഫിഗ്യൂറസ് കൈ ഉയർത്തി.[85]ഹെയ്തി കോളറ പൊട്ടിപ്പുറപ്പെട്ടതിൽ യുഎന്നിന്റെ പങ്ക് വ്യാപകമായി ചർച്ച ചെയ്യപ്പെടുകയും വിമർശിക്കപ്പെടുകയും ചെയ്തിട്ടുണ്ട്. യുഎൻ സമാധാന സേനാംഗങ്ങൾ ആയിരിക്കാം ഹെയ്തിയിലേക്ക് കോളറ കൊണ്ടുവരാനുള്ള ഏക കാരണം.[86] 37 സമാധാനപാലകരുടെ ലൈംഗിക ചൂഷണവും ദുരുപയോഗവും പോലുള്ള ഐക്യരാഷ്ട്രസഭയുടെ പ്രതിച്ഛായയ്ക്ക് കോട്ടം വരുത്തിയ രണ്ട് മനുഷ്യാവകാശ ലംഘനങ്ങങ്ങളിൽ നടപടിയെടുക്കാൻ സ്ഥാനാർത്ഥികളോട് ആവശ്യപ്പെടുന്ന യുഎൻ സെക്രട്ടറി ജനറൽ ഉത്തരവാദിത്ത പ്രതിജ്ഞയിൽ 37 മനുഷ്യാവകാശ സംഘടനകൾ ഒപ്പുവച്ചു.. [87]UNSG ചർച്ചകളിൽ അവരുടെ നിലപാട് ഉണ്ടായിരുന്നിട്ടും, അവരുടെ ഓഫീസ് പ്രതിജ്ഞയെ പിന്തുണയ്ക്കാൻ വിസമ്മതിച്ചു."[88]

പുരസ്കാരങ്ങളും ബഹുമതികളും[തിരുത്തുക]

മൂന്ന് സർവ്വകലാശാലകളിൽ ഓണററി ഡോക്ടറേറ്റുകൾ ഉൾപ്പെടെ നിരവധി ബഹുമതികളും അവാർഡുകളും ഫിഗറസിന് ലഭിച്ചിട്ടുണ്ട്.

  • കാലാവസ്ഥാ വ്യതിയാനത്തെ ചെറുക്കുന്നതിനുള്ള 2019-ലെ ഡാൻ ഡേവിഡ് സമ്മാനം[89]
  • 2016-ലെ നെതർലാൻഡ്‌സിലെ ഓർഡർ ഓഫ് ഓറഞ്ച്-നസ്സൗവിലെ ഓഫീസർ[90]
  • ദി ലെജിയൻ ഓഫ് ഓണർ ഓഫ് ഫ്രാൻസ്, 2016[91][92]
  • 2016-ലെ കോസ്റ്റാറിക്കയിൽ നിന്നുള്ള ദേശീയ ഗ്വയാക്കൻ മെഡൽ[93]
  • ദി ഗ്രേറ്റ് ക്രോസ് ഓഫ് ദി ഓർഡർ ഓഫ് മെറിറ്റ് ഓഫ് ജർമ്മനി 1985-ൽ.[94]
  • 2016ലെ മ്യൂണിച്ച് സെക്യൂരിറ്റി കോൺഫറൻസിൽ നിന്നുള്ള എവാൾഡ് വോൺ ക്ലിസ്റ്റ് സമാധാന അവാർഡ്[95]
  • കാലിഫോർണിയയിലെ വോട്ട് സോളാറിൽ നിന്നുള്ള 2016 സോളാർ ചാമ്പ്യൻ അവാർഡ്[96]
  • ദ പവർ വിത്ത് പർപ്പസ് 2016 അവാർഡ് ഡെവെക്സിൽ നിന്നും മക്കിൻസിയിൽ നിന്നും[97]
  • CERES-ൽ നിന്നുള്ള 2016-ലെ ജോവാൻ ബവേറിയ അവാർഡ്[98]
  • പാരീസ് നഗരത്തിന്റെ ഗ്രാൻഡ് മെഡൽ, 2015[99]
  • ദി ഗാർഡിയനിൽ നിന്നുള്ള 2015 മെഡൽ ഓഫ് ഓണർ[100]
  • 2001 മാർച്ചിൽ നാഷണൽ ജിയോഗ്രാഫിക് മാഗസിനും ഫോർഡ് മോട്ടോർ കമ്പനിയും നൽകുന്ന പ്ലാനറ്റ് അവാർഡിനുള്ള ഹീറോ, സുസ്ഥിര ഊർജ്ജത്തിൽ അന്താരാഷ്ട്ര നേതൃത്വത്തിനുള്ള അംഗീകാരം[101]
  • സ്പെയിനിലെ 2015 ലെ ഹീറോ ഓഫ് ഇഎൽ പൈസ് പത്രം[102]
  • ഫോർച്യൂൺ മാഗസിൻ 2016-ലെ ലോകത്തിലെ ഏറ്റവും മികച്ച 50 നേതാക്കളിൽ ഏഴാം സ്ഥാനത്തെത്തി, ലിസ്റ്റ് ചെയ്യപ്പെട്ട ഏക ലാറ്റിനമേരിക്കൻ വനിത[103]
  • ടൈം മാഗസിൻ അവളെ 2016-ലെ ലോകത്തെ സ്വാധീനിച്ച 100 മികച്ച നേതാക്കളിൽ ഉൾപ്പെടുത്തി[104]
  • ദി നേച്ചർ ജേണൽ ഓഫ് സയൻസ് അവളെ 2015-ലെ മികച്ച 10 പട്ടികയിൽ ആദ്യമായി പട്ടികപ്പെടുത്തി[9]
  • ഫോറിൻ പോളിസി മാഗസിൻ അവളെ 2015-ൽ മികച്ച 100 ആഗോള ചിന്തകയായി അംഗീകരിച്ചു[105]
  • ജോർജ്ജ്ടൗൺ യൂണിവേഴ്സിറ്റിയുടെ ഓണററി ഡോക്ടർ ഓഫ് ഹ്യൂമൻ ലെറ്റേഴ്സ് ബിരുദം, 2016[106]
  • കോൺകോർഡിയ യൂണിവേഴ്സിറ്റിയുടെ ഓണററി ഡോക്ടറേറ്റ്, 2015[107]
  • യൂണിവേഴ്‌സിറ്റി ഓഫ് മസാച്ചുസെറ്റ്‌സ് ബോസ്റ്റണിന്റെ ഓണററി ഡോക്ടറേറ്റ് ഓഫ് ലോ ബിരുദം, 2014[108]

പുസ്തകങ്ങൾ[തിരുത്തുക]

  • Co-author with Tom Rivett-Carnac, The Future We Choose: Surviving the Climate Crisis (Manilla Press, 2020) ISBN 9780525658351.[109][8]

അവലംബം[തിരുത്തുക]

  1. "Christiana Figueres appointed new UN climate chief to continue global talks". The Guardian. 18 May 2010. Retrieved 5 November 2020.
  2. "Secretary-General Appoints Christiana Figueres of Costa Rica as Executive Secretary of United Nations Framework Convention on Climate Change". United Nations. 17 May 2010.
  3. Dvorsky, George (January 7, 2010). "Five simple reasons why the Copenhagen Climate Conference failed". Sentient Developments.
  4. Parfitt, Ben (19 February 2016). "Nicholas Stern responds to news that Christiana Figueres will step down from UNFCCC role". Grantham Research Institute, London School of Economics.
  5. Worland, Justin (December 12, 2015). "World Approves Historic 'Paris Agreement' to Address Climate Change".
  6. 6.0 6.1 Harvey, Fiona (2016-07-07). "Christiana Figueres nominated for post of UN secretary general". The Guardian (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). ISSN 0261-3077. Retrieved 2020-08-10.
  7. 7.0 7.1 "The battle for the UN's top job". Foreign Brief (in ഓസ്‌ട്രേലിയൻ ഇംഗ്ലീഷ്). 2016-09-26. Archived from the original on 2021-07-28. Retrieved 2020-08-10.
  8. 8.0 8.1 8.2 Carrington, Damian (2020-02-15). "Christiana Figueres on the climate emergency: 'This is the decade and we are the generation'". The Observer (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). ISSN 0029-7712. Retrieved 2020-08-16.
  9. 9.0 9.1 "365 days: Nature's 10". Nature. 528 (7583): 459–467. December 2015. Bibcode:2015Natur.528..459.. doi:10.1038/528459a. PMID 26701036. S2CID 4450003. Retrieved 5 November 2020.
  10. Germani, Clara (2014-09-21). "Climate change summitry's force of nature: Christiana Figueres". The Christian Science Monitor. ISSN 0882-7729. Retrieved 2020-08-12.
  11. "UN Climate Chief Christiana Figueres '79 Fights to Reduce Global Emissions". Swarthmore College. 19 August 2015. Retrieved 21 May 2020.
  12. Kolbert, Elizabeth (17 August 2015). "The Weight of the World". The New Yorker (in അമേരിക്കൻ ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-23.
  13. Snow, Deborah (2015-09-02). "Ray of hope: Christiana Figueres". The Sydney Morning Herald (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-08-13.
  14. Fogarty, David (2015-12-07). "UN climate chief Christiana Figueres close to finish line". The Straits Times (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-08-13.
  15. "CLIMATE CHANGE AND SUSTAINABILITY DAY". Inter-American Development Bank. Retrieved 12 February 2015.
  16. 16.0 16.1 Brzoska, Michael; Scheffran, Jürgen; Günter Brauch, Hans; Michael Link, Peter (2012). Climate Change, Human Security and Violent Conflict: Challenges for Societal Stability. London: Springe Heidelberg Dordrecht. p. 828. ISBN 9783642286254. Retrieved 10 October 2014.
  17. 17.0 17.1 "Christiana Figueres". United Nations Framework Convention on Climate Change. Retrieved 2020-09-23.
  18. "CHRISTIANA FIGUERES". Organisation of American States (OAS). Retrieved 20 February 2015.
  19. "Costa Rica nominates Christiana Figueres for UN secretary-general". The Tico Times (in അമേരിക്കൻ ഇംഗ്ലീഷ്). July 7, 2016. Retrieved 2020-09-23.
  20. 20.0 20.1 20.2 Caroit, Jean-Michel (2010-12-02). "A Cancun, le baptême du feu de Christiana Figueres, nouvelle "Madame Climat" des Nations unies". Le Monde (in ഫ്രഞ്ച്). Retrieved 2020-09-23.
  21. "Christiana Figueres". World Resources Institute (in ഇംഗ്ലീഷ്). 2017-02-01. Archived from the original on 2020-09-24. Retrieved 2020-09-23.
  22. "Costa Rican Figueres named successor as UN climate secretary | DW |". Deutsche Welle (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). 18 May 2010. Retrieved 2020-09-25.
  23. "Daily Programme for Tuesday, 9 December 2008" (PDF). United Nations Framework Convention on Climate Change. Retrieved 16 January 2012.
  24. 24.0 24.1 "SUMMARY OF THE COPENHAGEN CLIMATE CHANGE CONFERENCE – 7–19 DECEMBER 2009 – Copenhagen – Denmark". Earth Negotiations Bulletin. International Institute for Sustainable Development. 12 (459). Archived from the original on 17 January 2012. Retrieved 16 January 2012.
  25. "Twelfth session of the Conference of the Parties to the Climate Change Convention and second meeting of the Parties to the Kyoto Protocol". Linkages. International Institute for Sustainable Development (published 17 November 2006). 10 November 2006. Retrieved 16 January 2012.
  26. 26.0 26.1 "COP 14 Highlights". Earth Negotiations Bulletin. International Institute for Sustainable Development. 12 (388). 3 December 2008. Retrieved 16 January 2012.
  27. "Bonn Climate Change Talks, 29 March-8 April 2009, Bonn, Germany, Highlights from Thursday, 2 April". International Institute for Sustainable Development. Archived from the original on 5 February 2012. Retrieved 16 January 2012.
  28. "Accra Climate Change Talks, 21-27 August 2008, Accra, Ghana, Highlights from Saturday, 23 August". Earth Negotiations Bulletin. International Institute for Sustainable Development. 12. Retrieved 16 January 2012.
  29. Report of the Conference of the Parties on its thirteenth session, held in Bali from 3 to 15 December 2007 (PDF). UN Framework Convention on Climate Change. 2007.
  30. 30.0 30.1 Sterk, Wolfgang; Wittneben, Bettina (31 October 2006). "Enhancing the clean development mechanism through sectoral approaches: definitions, applications and ways forward". International Environmental Agreements: Politics, Law and Economics. 6 (3): 271–287. doi:10.1007/s10784-006-9009-z. S2CID 153933369. Retrieved 5 November 2020.
  31. Schroth, Fabian. "The Politics of Governance ExperimentsConstructing the Clean Development Mechanism". Deutschen Nationalbibliothek. Retrieved 6 November 2020.
  32. Christiana, Figueres (November 29, 2005). "Study on PROGRAMMATIC CDM PROJECT ACTIVITIES: ELIGIBILITY, METHODOLOGICAL REQUIREMENTS AND IMPLEMENTATION Prepared for the Carbon Finance Business Unit of the World Bank" (PDF). Christiana Figueres. Retrieved 23 September 2020.
  33. Ott, Hermann E.; Wittneben, Bettina; Sterk, Wolfgang; Brouns, Bernd (2006). "The Montreal Climate Summit: Starting the Kyoto Business and Preparing for post-2012". Journal for European Environmental & Planning Law. 3 (2): 90–100. doi:10.1163/187601006X00335.
  34. "CLEAN DEVELOPMENT MECHANISM SMALL-SCALE PROGRAMME OF ACTIVITIES DESIGN DOCUMENT FORM (CDM-SSC-PoA-DD) Version 01". Retrieved 5 November 2020.
  35. "Report of the Conference of the Parties serving as the meeting of the Parties to the Kyoto Protocol on its first session, held at Montreal from 28 November to 10 December 2005" (PDF). United Nations Framework Convention on Climate Change. 30 March 2006.
  36. Cheng, Chia-Chin; Pouffary, S.; Svenningsen, N.; Callaway, John M. (2008). The Kyoto Protocol, The clean development mechanism and the building and construction sector A report for the UNEP Sustainable Buildings and Construction Initiative (PDF). Retrieved 5 November 2020.
  37. "FRAMEWORK CONVENTION ON CLIMATE CHANGE - Secretariat CONVENTION - CADRE SUR LES CHANGEMENTS CLIMATIQUES - Secrétariat Date: 30 November 2007 Ref: CDM-EB-36 EXECUTIVE BOARD OF THE CLEAN DEVELOPMENT MECHANISM THIRTY-SIXTH MEETING" (PDF). United Nations Framework Convention on Climate Change.
  38. "CDM: Programme of Activities". United Nations Framework Convention on Climate Changet. Retrieved 16 January 2012.
  39. Alegre, Isabel (May 21, 2009). "Christiana Figueres and Mariana Awad Zaher Join C-Quest Capital". Cqcllc.com. Archived from the original on 3 March 2012. Retrieved 16 January 2012.
  40. "Ms Christiana Figueres, Vice Chair of the Carbon Rating Agency (2009-2010)". IDEAcarbon Limited Limited. Retrieved 5 November 2020.
  41. "Former Winrock Board Member 'The Woman Who Could Stop Climate Change". Winrock International. Retrieved 5 November 2020.
  42. "Fundecor Haciendo Sostenible El Desarrollo". Fundecor.org. Archived from the original on 8 December 2010. Retrieved 16 January 2012.
  43. "Why did Copenhagen fail to deliver a climate deal?". BBC News (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). 2009-12-22. Retrieved 2020-09-23.
  44. Rice, Doyle (April 22, 2016). "175 nations sign historic Paris climate deal on Earth Day". USA Today.
  45. "Christiana Figueres: Top UN climate bod". The Road to Paris. International Council for Science.
  46. "Cancun Climate Change Conference - November 2010". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  47. "Durban Climate Change Conference - November/December 2011". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  48. "Doha Climate Change Conference - November 2012". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  49. "Warsaw Climate Change Conference - November 2013". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  50. "Lima Climate Change Conference - December 2014". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  51. "Paris Climate Change Conference - November 2015". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  52. "Cancun Climate Change Conference - November 2010". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  53. "UNFCCC Technology Mechanism", United Nations Framework Convention on Climate Change, retrieved 14 July 2016
  54. "Cancun Agreements". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  55. "Cancun Adaptation Framework", United Nations Framework Convention on Climate Change, retrieved 14 July 2016
  56. "Doha Climate Change Conference - November 2012". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  57. "Durban: Towards full implementation of the UN Climate Change Convention". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  58. 58.0 58.1 58.2 Harvey, Fiona (2015-11-27). "Christiana Figueres: the woman tasked with saving the world from global warming". the Guardian (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-23.
  59. "Doha Climate Change Conference - November 2012". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  60. "Status of the Doha Amendment". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  61. "Warsaw Climate Change Conference - November 2013". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  62. "Lima Climate Change Conference - December 2014". United Nations Framework Convention on Climate Change.
  63. "ADOPTION OF THE PARIS AGREEMENT" (PDF). United Nations Framework Convention on Climate Change.
  64. Janos, Pasztor (2016). "The Role of United Nations Secretary-General in the Climate Change Process". Global Policy. 7 (3): 450–457. doi:10.1111/1758-5899.12345.
  65. "Summary Highlights of UNFCCC COP 21". International Institute for Sustainable Development. Archived from the original on 2017-01-10. Retrieved 2022-05-06.
  66. Morales, Alex (October 27, 2015). "Insurers Unprepared for Global Warming, UN Climate Chief Says". Bloomberg Business.
  67. Maza, Cristina (November 3, 2015). "UN climate chief: Global warming above 2 °C is not an option". The Christian Science Monitor.
  68. Hafiz, Yasmine (May 8, 2014). "UN Climate Head Christiana Figueres Urges Religious Leaders To Call For Fossil Fuel Divestment". The Huffington Post.
  69. Collins, Anna (21 June 2011). "Christiana Figueres: "Interview with Christiana Figueres: the role of women at the UN climate talks"". Climate Tracker. Archived from the original on 4 June 2016. Retrieved 19 May 2016.
  70. "Nicholas Stern responds to news that Christiana Figueres will step down from UNFCCC role". London School of Economics.
  71. Vaughan, Adam; Vidal, John (2013-11-18). "UN climate chief says coal can be part of global warming solution". The Guardian (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). ISSN 0261-3077. Retrieved 2020-09-23.
  72. Akalin, Cem (12 April 2016). "United Nations Climate Change: Christiana Figueres to step down". General-Anzeiger Bonn (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-23.
  73. "Christiana Figueres to deliver opening address at BusinessGreen Leaders Awards 2017". BusinessGreen. 25 May 2017.
  74. "Advisory Groups". Lancet Countdown (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2019-12-03.
  75. Doyle, Environment Correspondent Alister (2017-10-31). "Climate change harms health worldwide as millions swelter: study". Reuters (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-23.
  76. Christiana Figueres Joins Impossible Foods' Board of Directors Impossible Foods, press release of January 15, 2021.
  77. Bryan Walsh (January 15, 2021), Exclusive: Former UN climate head joins Impossible Foods Axios.
  78. Arthur Neslen (February 11, 2021), ‘Bleeding’ veggie burger startup taps climate pact pioneer to help crack EU market Politico Europe.
  79. "Governance: Karen christiana figueres olsen". Acciona. Archived from the original on 2020-08-05. Retrieved 5 November 2020.
  80. Eni's Board of Directors establishes an Advisory Board of international energy experts Eni, press release of July 28, 2017.
  81. Christiana Figueres and Alain Prost lead new Global Advisory Board Formula E, press release of November 27, 2017.
  82. Sustainability and Legacy Commission International Olympic Committee (IOC).
  83. Board of Directors World Resources Institute (WRI).
  84. Christiana Figueres Inter-American Dialogue.
  85. Jazeera, Al. "The UN debate". interactive.aljazeera.com (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). Archived from the original on 2020-09-20. Retrieved 2020-08-10.
  86. "Waters & 100 Members of Congress Urge United Nations to Fulfill its Obligation to Support Victims of the Cholera Epidemic in Haiti". Institute for Justice & Democracy In Haiti. June 15, 2018. Archived from the original on 2018-06-26. Retrieved 2016-07-01.
  87. "UN Accountability Pledge". Code Blue (in അമേരിക്കൻ ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-08-10.
  88. "Candidates Respond to #TakeThePledge". Code Blue (in അമേരിക്കൻ ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-08-10.
  89. "Laureates 2019 FUTURE - Combatting Climate Change - Ms. Christiana Figueres". Dan David Prize (in ബ്രിട്ടീഷ് ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-10-25.
  90. "Christiana Figueres Officer in the Order of Orange-Nassau". Government of the Netherlands. 2016.
  91. "Christiana Figueres receives "La legion d'honneur", the medal of honor, from France's President Francois Hollande". Getty Images. Retrieved 6 November 2020.
  92. "Costa Rica's Christiana Figueres nominated for UN secretary-general". The Tico Times Costa Rica (in അമേരിക്കൻ ഇംഗ്ലീഷ്). 7 July 2016. Retrieved 2020-08-10.
  93. "Sra. Christiana Figueres, Premio Guayacan Mención Ambiental 2016". Ministerio de Relaciones Exteriores y Culto de Costa Rica. 5 April 2016.[പ്രവർത്തിക്കാത്ത കണ്ണി]
  94. "Ms. Christiana Figueres". Dan David Prize. Retrieved 6 November 2020.
  95. Cuff, Madeleine (2016-02-19). "Christiana Figueres to step down from UN climate role in July". BusinessGreen (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-23.
  96. Jackson, Rosalind (March 2, 2016). "Great party for a great cause: Equinox 2016". Vote Solar. Archived from the original on 8 May 2016. Retrieved 16 May 2016.
  97. "Power with Purpose". Devex. 2016.
  98. "Top UN Climate Change Executive, Christiana Figueres, Wins Prestigious Joan Bavaria Sustainability Award". Ceres. May 5, 2016. Retrieved 6 November 2020.
  99. Replogle, Jill (December 17, 2015). "Costa Rica's Christiana Figueres honored for UN climate work". The Tico Times.
  100. "The Guardian's alternative New Year's honours: we salute you". The Guardian. 29 December 2015.
  101. Simire, Michael (30 May 2010). "Nigeria: Figueres Emerges New UN Climate Chief". Daily Independent (Lagos). Retrieved 6 November 2020.
  102. "Fotos: Los héroes del año 2015". El País (in സ്‌പാനിഷ്). 2015-12-24. ISSN 1134-6582. Retrieved 2020-09-25.
  103. "Meet the World's Greatest Female Leaders". Fortune. 24 March 2016.
  104. Redford, Robert. "Christiana Figueres: The World's 100 Most Influential People". TIME. Retrieved 2020-09-23.
  105. "Changing Our Minds: The Leading Global Thinkers of 2015". Foreign Policy (in ഇംഗ്ലീഷ്). Retrieved 2020-09-25.
  106. "'STUBBORN TRUST' LED TO PARIS AGREEMENT, U.N. CLIMATE CHANGE LEADER SAYS". Georgetown University. April 8, 2016.
  107. Downey, Fiona (May 13, 2015). "Concordia University awards honorary doctorates to six distinguished individuals". Concordia News.
  108. "Record 3,994 Students Graduate From UMass Boston on Friday". UMass Boston News. May 30, 2014. Archived from the original on 2022-02-10. Retrieved 2022-05-06.
  109. "Christiana Figueres on why women are vital to the climate fight". CNN. 8 March 2020. Retrieved 2020-03-08. {{cite web}}: Cite uses deprecated parameter |authors= (help)
Diplomatic posts
മുൻഗാമി Executive Secretary of the United Nations Framework Convention on Climate Change
2010–2016
പിൻഗാമി

പുറംകണ്ണികൾ[തിരുത്തുക]

വിക്കിചൊല്ലുകളിലെ Christiana Figueres എന്ന താളിൽ ഈ ലേഖനവുമായി ബന്ധപ്പെട്ട ചൊല്ലുകൾ ലഭ്യമാണ്‌:
"https://ml.wikipedia.org/w/index.php?title=ക്രിസ്റ്റ്യാന_ഫിഗറസ്&oldid=3988300" എന്ന താളിൽനിന്ന് ശേഖരിച്ചത്